Skvělý článek Dr. Robert O. Young
Jedním z popředních průkopníků je americký mikrobiolog Dr. Robert O. Young, který si za svůj cíl vytýčil pochopení fungování buněk, ze kterých se skládá lidské tělo. Dr. Young se svou 25-letou výzkumnou činností vypracoval unikátní teorii, která otázky zdraví a nemoci staví do celkem jiného světla.
Dr. Young nazval svoji teorii Novou biologií. V popisu této teorie podrobně vysvětluje, že chemická rovnováha našeho organizmu - a v rámci toho hlavně kyselino-zásaditá rovnováha - sehrává rozhodující roli v tom, zda je lidské tělo zdravé nebo nemocné. Samozřejmě, existence nebo nepřítomnost této rovnováhy je v přímé souvislosti s naším stravováním.Dr. Robert O. Young
Viděl-li jsem dál, pak díky tomu že jsem stál na ramenech obrů.
Sir Isaac Newton
Citát vyjadřuje můj osobní vztah k mužům a ženám, kteří významně ovlivnili mou životní práci a poslání. Jejich dar moudrosti, vědění, inspirace a podpory mě přivedl k zázračnému pH.
Základy k mému chápání hmoty, která přejímá nejrůznější formy a funkce, tedy nauky zvané pleomorfismus, položil svým životem a výzkumem francouzský vědec a lékař Antoine Bechamp (1816-1908). Kdyby měl příležitost, mohl jeho biologický výzkum a důmyslné pojetí a chápání podstaty života znamenat revoluční obrat v medicíně, jež mohla být vybavena léčenými metodami, které věda dosud horečně hledá. Jeho celoživotní práce mi otevřela oči a srdce a přivedla mě na cestu vědeckého výzkumu a objevu podstaty nemoci a zdraví. Za to mu jsem neskonale vděčný.
Moderní západní lékařství vychází z učení francouzského chemika a mikrobiologa Louise Pasteura (1822-1895). Koncept konkrétních, neměnících se druhů bakterií způsobujících jednotlivé nemoci měl pro mě na počátku studia velký význam. Třebaže v současné době teorii monomorfismu nezastávám, jsem Pasteurovi vděčný za to, že položil základy moderního mikrobiologického způsobu myšlení, jež mě inspirovalo při výzkumu základních vlastností mikroorganismů a při hledání pravdivého chápání hmoty.
Jsem bohatě obdařen úžasným odkazem velkých mužů a žen, kteří v mnoha směrech utvářeli mou osobnost a to, čím jsem. Můj prapradědeček Brigham Young mi pomohl pochopit podstatu hmoty, když prohlásil "hmotu nelze vytvořit, ani zničit". Toto hluboce pravdivé tvrzení zní stále zní v mysli, neboť si uvědomuji, že hmota je věčná a nabývá pouze různých forem a funkcí.V první řadě je třeba rozhlédnout se kolem sebe a pochopit, že většina lidí žijící moderním způsobem života trpí nerovnováhou. Jsou obézní. Unavení. Předčasně stárnou. Možná vy také. Je pravděpodobné, že nejméně jeden z vašich blízkých trpí jednou chorob, které jsou v dnešní době ve vyspělých zemích hlavními příčinami smrti - srdečním onemocněním, rakovinou nebo diabetem. Když jsem se při jedné ze svých přednášek zeptal posluchačů, kdo z nich má příbuzného postiženého jednou z těchto tří zlých nemocí, zvedlo ruce 70 až 80 % z nich. Polovina z nás zemře na chorobu srdce nebo diabetes. Třetina zemře na rakovinu.
Teď si určitě pomyslíte: Vždyť na něco se umřít musí. Zapomněli jsme, že smrt může být taky přirozená a život zdravý! Je totiž svatosvatým právem každého člověka být zdravý až do hodiny jeho smrti. Významným kladem tohoto programu je možnost proměnit tuto vizi ve skutečnost. A věřte mi, nemá to nic společného s mapováním lidského geonomu, úchvatnou lékařskou technikou nebo silnějšími - a nebezpečnějšími - léky. Odpověď je mnohem prostší. Okamžitě k mání, tady a teď.
Stejně jako je velmi přísně regulována tělesná teplota, tak i pH krve musí být udržováno ve velmi úzkém rozmezí a je mírně zásadité neboli alkalické. Pro zachování normálních hodnot pH dělá organismus všechno možné, mnohdy i za cenu škody napáchané na ostatních tkáních a orgánech.
Hodnota pH vnitřního prostředí ovlivňuje všechny buňky těla. Nezbytnou podmínkou veškerých metabolických procesů je alkalické prostředí. Chronické zatěžování organismu kyselinotvornými látkami poškozuje tkáně, a pokud probíhá naprosto neomezeně, narušuje buněčnou činnost a funkce, které se projeví vším možným - - od poruchy srdečního rytmu až po poruchy přenosu nervových vzruchů v mozku. Jinými slovy překyselování narušuje samotný život. Je základem (jak si vysvětlíme podrobněji v další kapitole) všech chorob.
Pokud to ve vás neprobudí zájem o přirozenou, neničivou cestu k rovnováze organismu, uvědomte si, že překyselování rovněž udržuje nadbytečné kilogramy (viz o tom později).
Cílem, který vám předkládaný program umožní dosáhnout, je tedy vytvořit v organismu rovnováhu dodávkou zásadotvorných látek. Základním předpokladem je strava, jež obsahuje vyvážený poměr zásadotvorných a kyselinotvorných potravin. To znamená, že 80 % stravy musí být tvořena alkalizujícími potravinami, například listovou zeleninou. (Jakmile dojde ke znovuvytvoření rovnováhy metabolismu, lze tento podíl poněkud snížit.) Na talíři se pak objeví mnohem menší porce kyselinotvorných jídel (například masa a obilnin). Kromě toho udržet vyrovnané pH bez většího zatížení metabolismu pomáhají též pečlivě volené a kvalitní doplňky stravy. O tom všem se více a podrobněji dozvíte v následujících kapitolách.
Mikrobi - příznak, či choroba?
Pasteur bohužel směšoval nemoc s příznaky a tato mylná představa se předává z generace na generaci jako vědecký zákon. Nemoc je ve skutečnosti celkový, základní stav organismu, nikoli příznaky, které diagnostikujeme. Pokud jsou do hry nějakým způsobem zapojeny mikrobi, jsou sami o sobě příznaky příslušného základního stavu. Nezapomínejme, že mikroorganismy vycházejí z nitra našich buněk a že zárodky pronikající do organismu zvnějšku pouze přispívají k nerovnovážnému stavu a podněcují vznik vedlejších příznaků. Nemoc, jak ji chápe většina lidí, je pouze nahromadění těchto vedlejších příznaků. Mikrobi jsou tedy pouhým projevem základního chorobného stavu (překyselení a přemnožení mikroforem).
V průběhu posledního století rozhodl hlavní proud vědy o přesných příčinách některých "nemocí". Avšak mnoho závažných chorob je stále jakoby zahaleno jakýmsi tajemstvím… dokud nepochopíme, že bez ohledu na to, jaké potíže nás obtěžují, je bezprostřední příčina vždy jedna a táž: překyselení a přemnožení mikroforem.
Běžné následky překyselení
Je-li organismus neustále a nadmíru nucen bojovat se sklonem k překyselení nebo dojde-li v něm k přemnožení škodlivých mikroforem, je zatěžován všemi možnými rozkladnými procesy. Jak jsem se již zmínil (a bezpochyby se ještě zmíním). Provedeme-li důkladné vyšetření, zjistíme, že tyhle dva problémy jsou podkladem téměř všeho, co nás zlobí. Nyní si něco povíme o některých z nejběžnějších příznaků, které v jejich důsledku vznikají.
Alergie
Toxiny produkované mikroformami v nadměrně kyselém, o kyslík ochuzeném prostředí význačně přispívají k příznakům, které jsou běžně považovány za projevy alergie. Mykotoxiny zatěžují imunitní systém, který je neustále stimulovaný, přepracovaný a vyčerpaný. Představte si, že se snažíte uklidit v domě, do něhož okny neustále padá špína. Výsledkem je přecitlivělost - alergické reakce (podráždění a zánět) na potraviny, prachové částice či chemické látky (včetně senné rýmy, alergického astmatu, přecitlivělosti na alergeny z prostředí a potravinových "alergií"). Bolestivost, otok, slzení očí, rýma a ekzém jsou způsoby, jimiž se organismus zbavuje kyselých toxinů.
Pokud v organismu nebují škodlivé kvasinky a plísně, nemůže alergie vzniknout - což je další důvod, proč si udržet rovnováhu kyselin a zásad.
Únava
Únava je pravděpodobně hlavním příznakem překyselení organismu či přemnožení škodlivých mikroforem. Mikroformy zkvašují v organismu cukr, který bychom mohli využít jako zdroj energie (aby toho nebylo málo, výsledkem této jejich činnosti jsou kyselé odpadní látky). Jako byste se snažili doplnit do nádrže v automobilu benzin a někdo jiný by jej zároveň odčerpával. Bez potřebné energie vás auto moc daleko nedoveze a jeho výkon nebude stát za nic. Toxiny vyprodukované v překyseleném těle snižují vstřebávání bílkovin, minerálních látek a dalších živin, což následně oslabuje schopnost organismu tvořit enzymy a hormony a stovky dalších chemických látek nezbytných pro energii buněk a činnost orgánů. Škodlivě to zasahuje též do procesu obnovy buněk a negativně ovlivňuje ostatní nezbytné složky získávání energie. Výsledkem je únava, nedostatečná výdrž, snížený svalový tonus a celková slabost (a navíc nežádoucí změny tělesné hmotnosti a nemoc). K negativním účinkům mykotoxinů jsou citlivé slinivka břišní, játra a nadledviny, které hrají důležitou úlohu v řízení procesu získávání energie.
Mikroformy - kvasinky, nižší houby a plísně - rovněž rychle spotřebovávají dodávky vitaminů skupiny B, železa a dalších minerálů. To může samo o sobě vést k únavě. Jestliže mikroformy ochuzují organismus o živiny, dochází rovněž k rychlým poklesům koncentrace cukru (glukózy) v krvi, což opět plodí únavu, nedostatečnou výdrž a slabost. Kvasinky a plísně narušují rovnováhu procesu řízení obsahu vody a minerálů v buňkách (elektrolytovou rovnováhu), která je nezbytná pro činnost buněk, čímž dál brání normálnímu toku energie.
Bludný kruh únavy číslo jedna: Nedostatek energie podněcuje růst škodlivých mikroforem.
Na základě toho všeho nikoho jistě nepřekvapí, že mikroformy jsou významnou příčinou chronického únavového syndromu. Kvasinky a plísně mohou poškozovat nervovou tkáň a rozkladem neurotransmiterů škodlivě zasahovat do přenosu nervových vzruchů.
Jako příklad jednoho z mechanismů způsobujících únavu si uveďme mykotoxin acetaldehyd, jenž může v konečném důsledku vznikat při fermentaci cukru (na konci odstavce budete mít další dobrý důvod, proč se cukru vyhýbat). Acetaldehyd snižuje sílu a vytrvalost, způsobuje nadměrnou únavu, zamlžuje myšlení a sráží ctižádost. Jedním z mechanismů, jenž k tomu vede, je snížené vstřebávání bílkovin a minerálních látek, což omezuje schopnost tvořit důležité enzymy a hormony. Dalším je destrukce základních enzymů a snižování buněčné energie. Zatřetí má acetaldehyd přímý rozkladný účinek na neurotransmitery, což jsou chemické látky zodpovědné za přenos nervových vzruchů. Čtvrtým účinkem acetaldehydů je jejich vazba za stěny červených krvinek, na něž se lepí jako molekulární lepidlo, které snižuje jejich pružnost a schopnost dostat se do nejmenších kapilár. To vede k hladovění a nedostatku kyslíku v tkáních. Acetaldehydy navíc vznikají v játrech oxidací z alkoholu. Tím se organismus ochuzuje o hořčík, síru, vodík a draslík a další množství energie, kterou mají buňky k disposici. Samozřejmě i samotný alkohol má škodlivé účinky, způsobuje dezorientaci, závratě, zmatenost.
Poruchy nálad a neurologická postižení
Jak jsme viděli u Jennifer, dalším důsledkem překyselení organismu a přemnožení mikroforem jsou deprese a jiné poruchy nálad, které nabývají epidemického charakteru.
Obvyklým mechanismem vzniku je škodlivé zasahování mykotoxinů do produkce koenzymu A. Koenzymy se spojují s jinými látkami za vzniku plně funkčních enzymů, které jsou nezbytné téměř pro všechny metabolické a biochemické procesy organismu včetně těch, které se odehrávají v mozku a nervovém systému. Když je koenzymu A nedostatek, často vznikají poruchy jako deprese, úzkost, panická ataka, podrážděnost, zvraty nálad a PMS (premenstruační syndrom). Další příznaky jsou projevem intoxikace: paranoia neboli vztahovačnost, neschopnost být plně zodpovědný za své činy, neschopnost jednat podle vlastních správných zásad, postižení mentálních schopností a řada dalších behaviorálních a emočních poruch. K typickým projevům patří hypochondricky laděná neurastenie a emoční labilita. Postižený si je svého chování vědom, trápí se kvůli němu, přesto však není schopen kvůli intoxikaci organismu své projevy ovládat a řídit.
Přemnožení mikroforem způsobuje zvýšenou tvorbu kyselin, což vede k neurologickým poruchám, jako jsou bolesti hlavy, migréna, neschopnost se soustředit, poruchy paměti, zmatenost, závratě, pocit zamlženého myšlení, a dokonce i příznaky připomínající roztroušenou sklerózu, jako je setřelá řeč a poruchy svalové koordinace.
Metabolismus cukrů
Nízká hladina cukru v krvi (hypoglykemie) a diabetes mellitus, jenž se vyznačuje především zvýšenou hladinou cukru v krvi (hyperglykemií), jsou v současné době metlou lidstva a maří spoustu životů. Příčinou obou stavů je - jak překvapivé! - přemnožení mikroforem a fermentace cukrů kvasinkami, nižšími houbami a plísněmi. Mykotoxiny a exotoxiny pronikají do slinivky břišní, jater a nadledvin (mimo jiné), přetěžují je a poškozují, čímž narušují metabolismus cukrů.
Například buňky slinivky břišní jsou přímo intoxikovány a poškozovány mykotoxinem alloxanem. Slinivka břišní neprodukuje pouze trávicí enzymy, ale též inzulin, hormon, jenž řídí koncentraci glukózy v krvi, vstup glukózy do buněk a vznik energie. Nedostatek hormonů řídících tvorbu a činnost inzulinu je jednou z příčin hypoglykemie.
Kvasinky a plísně hormony spotřebovávají, čímž způsobují jejich nedostatek. Živí se především cukry, narušují rovnováhu v těle, snižují množství cukru v krvi a přetěžují játra, slinivku břišní a nadledviny. Zatížení jater toxiny přímo škodlivě zasahuje do tvorby glukózy. Další chronické potíže
Doufám, že jsem dostatečně vysvětlil, jak překyselení a přemnožení škodlivých mikroforem v organismu způsobují veškeré potíže a choroby (jež jsou samy o sobě pouze příznaky hlubšího postižení). Na tomto místě bych pouze rád zmínil některé z běžných příznaků, které jsou přímým důsledkem překyselení a přemnožení kvasinek a plísní. Patří k nim infekce pochvy, menstruační potíže, impotence, neplodnost, zánět prostaty, svědění konečníku, močové infekce, nutkání na močení a pálení při močení. Typické jsou dechové potíže: kromě alergií překrvení sliznic, nadměrná tvorba hlenu, stékání hlenu z nosní dutiny do hrtanu, časté odkašlávání, habituální kašel, bolesti v krku, bolesti ucha, a dokonce i astma a zánět průdušek bývají častým důsledkem účinků hub. Stejně tak zchoulostivělost a tendence chytit každou menší infekci, s níž se člověk setká - což se běžně stává u nachlazení či chřipky. Přemnožení mikroforem se rozličným způsobem projevuje též na kůži: atletická noha, opruzení, vyrážky, kopřivka, mateřská znaménka, suchá, hnědavá ložiska, kožní plísňové infekce, hrubá kůže po stranách paží, nehtová plíseň (nehty jsou přídatným kožním orgánem), akné, a dokonce i kožní nádory.
Tělesná hmotnost
Za nadbytečná kila, která s sebou nosíte, můžete poděkovat překyselenému vnitřnímu prostředí. Organismus ukládá tuk do tukových buněk v rámci obranného mechanismu, jímž odvádí kyselé látky ze životně důležitých orgánů, aby je před nimi ochránil. Tuk nám v jistém smyslu zachraňuje život! Jenomže právě proto se ho tělo nechce zbavit. Přestanete-li metabolismus zatěžovat potravinovými zdroji silných kyselin, organismus nebude tuk už nadále potřebovat.
Problémy s tělesnou hmotností mohou být též důsledkem nevhodného zasahování kvasinek a nižších hub do trávení potravy. Nedostatek živin je spouštěčem ukládání nadbytečných kilogramů, částečně protože jsme stále jakoby hladoví. Ještě častěji dochází k tomu, že mykotoxiny jsou krví přenášeny do jater, která je detoxikují - a díky této nadměrné zátěži nemohou optimálně metabolizovat tuky a cukry.
Dlouhodobá nerovnováha panující v organismu vyčerpává nadledviny a následný nedostatek energie přispívá ke zvýšené hmotnosti. Dalším častým viníkem je vyčerpání štítné žlázy, která řídí rychlost metabolismu. Bažení po cukru, nadměrná chuť k jídlu a nízká koncentrace cukru v krvi, to všechno následuje, přemnoží-li se v organismu škodlivé kvasinky, nižší houby a plísně.
Při spolupůsobení všech těchto jevů je snadné tuk nabrat, ale těžší jej shodit. Navíc vzniká nebo se zhoršuje porucha trávení a případně deprese. To jsou jen dva z mnoha různých projevů nerovnováhy, s nimiž se potýkala Tara. Dlouhé roky se snažila zhubnout, ale až když změnila způsob stravování nikoli kvůli váze, ale kvůli potížím, které ji zužovaly, zbavila se nadbytečných kilogramů - a tentokrát úplně bez námahy.